Nejhorší smartphony všech dob: Výbuchy, selhání i nepochopitelný design

Chytré telefony se staly tak běžnou součástí našich životů, že si už ani neuvědomujeme, kolik věcí přes ně řešíme. Jsou to naši společníci na cestách, náhrada za peněženku, foťák, mapu i počítač. Jenže jak to tak bývá – ne každý telefon byl hned od začátku trefa do černého.

V historii mobilních technologií najdeme i takové modely, které měly být revoluční… ale dopadly úplně opačně. Některé se rozpadly v ruce, jiné nabízely nesmyslné funkce nebo jednoduše nefungovaly tak, jak slibovaly. A pak jsou tu i takové, které si uživatelé pamatují hlavně proto, že jim doslova začaly hořet v kapse. Tady je desítka těch největších přešlapů. A že jich nebylo málo.

Samsung Galaxy Note 7

Pamatujete si na telefon, který měl všechno – jen ne bezpečnost? Galaxy Note 7 byl jedním z nejočekávanějších telefonů roku 2016. Výkonný, krásný, plný funkcí. Jenže pak začaly chodit zprávy o tom, že některé kusy se při nabíjení přehřívají. A pak rovnou explodují.

Samsung nejprve zkusil vyměnit baterie. Nepomohlo. Druhá várka hořela taky. Nakonec se firma rozhodla Note 7 úplně stáhnout z trhu. A to včetně těch už prodaných. Celá tato epizoda firmu stála miliardy a reputaci. Dodnes je to ukázka toho, jak může technologická chyba zničit i skvělý produkt.

Amazon Fire Phone

Amazon chtěl v roce 2014 ukázat, že umí dělat i hardware. Fire Phone měl zajímavé 3D efekty, čtyři kamery na přední straně a přímé napojení na Amazon obchod. Jenže uživatelé chtěli telefon, ne mobilní výlohu.

Telefon byl přehlcen reklamami, chyběla mu podpora Google služeb a aplikací bylo zoufale málo. Amazon projekt po roce zrušil a od té doby se k chytrým telefonům už nikdy nevrátil.

Blackberry Storm

Blackberry kdysi vládlo světu byznysu. Ale když Apple představil první iPhone, Blackberry zareagovalo modelem Storm – prvním dotykovým telefonem značky. Jenže vymysleli „chytrou“ obrazovku, která se musela fyzicky zmáčknout, aby fungovala. A to byl zásadní problém. Psaní bylo pomalé, ovládání neintuitivní a místo odpovědi na iPhone to byl spíš výkřik do tmy. Storm se rychle propadl a zůstává jako připomínka, že někdy méně znamená víc.

HTC First

HTC First měl být telefonem s Facebookem přímo v jádru systému. Aplikace Facebook Home ovládala celé rozhraní, vše se točilo kolem sociální sítě. Jenže realita byla jiná – chaos v notifikacích, pomalé reakce, málo přizpůsobení. Uživatelé byli otrávení, Facebook projekt rychle opustil a HTC First šel do propadliště dějin.

Microsoft Kin

Kin One a Kin Two byly pokusem Microsoftu prorazit mezi teenagery. Designově zajímavé, sociální sítě na prvním místě, ale… žádné aplikace, žádné klasické funkce smartphonu. Zkrátka produkt bez cílové skupiny. A jak to dopadlo? Kin vydržel v prodeji pouhých 48 dní. Tak rychle se z trhu většinou nestahují ani jogurty po expiraci.

Motorola Rokr E1

Ve spolupráci s Applem vznikl Rokr E1 – první telefon s iTunes. Skvělý nápad, že? Jenže Apple nechtěl dát Motorole plnou kontrolu. Telefon byl pomalý, přehrál maximálně 100 skladeb a celý zážitek působil neohrabaně. Sám Steve Jobs byl z Rokr E1 tak zklamaný, že krátce poté představil vlastní řešení – iPhone.

Freedom 251

Telefon za 90 korun. Zní to neuvěřitelně? Také že bylo. Indický startup Ringing Bells spustil předobjednávky, nasliboval hory doly a… téměř nikdo nic nedostal. Ti šťastnější dostali plastový telefon se zcela jinými specifikacemi. Výsledek? Vyšetřování, ostuda a další připomínka, že pokud něco zní až příliš dobře, většinou to není pravda.

Nokia N-Gage

Nokia přišla s nápadem spojit mobil s herní konzolí. Výsledkem byl N-Gage – telefon, který vypadal jako ovladač, volalo se s ním „na štorc“ a hry se měnily vyjmutím baterie. Nepohodlné, pomalé, nepraktické. Hráči zůstali u PSP a Game Boye, telefonisti u běžných Nokií. A N-Gage? Skončil jako kuriozita.

LG G5

LG G5 měl být začátkem nové éry. Vyměnitelné moduly slibovaly lepší fotoaparát, zvuk nebo výdrž. Jenže systém byl nepraktický, málo odolný a výrobci třetích stran ho víceméně ignorovali. LG se brzy vrátilo ke klasickým konstrukcím a modulární telefon zůstal jen experimentem na papíře.

Pantech Pocket

Pantech Pocket přišel s netypickým širokoúhlým displejem. Měl být jiný. Byl. Ale ne v dobrém slova smyslu. Telefon byl nepraktický, špatně se držel, špatně se ovládal a ve finále ani nijak neoslnil výkonem. Rychle zmizel ze scény a dnes ho připomíná maximálně zmatený design.

Drahé omyly mobilního průmyslu

Každý z těchto modelů ukazuje, že ani ti největší hráči nejsou neomylní. Sebevědomí značky, síla vývojového týmu ani rozpočet neznamenají automaticky úspěch. Můžete mít ambiciózní nápad, zajímavý design nebo pokrokovou technologii, ale pokud to celé nevychází z reálných potřeb uživatelů, cesta k neúspěchu bývá rychlá. A někdy k tomu opravdu stačí málo. Jedna přehlédnutá chyba, podceněný detail nebo přílišný tlak na originalitu – a výsledek se zhroutí dřív, než stihne uspět.

Na druhou stranu i tato selhání mají svou hodnotu. Ukazují, co už se opravdu nevyplatí opakovat. Co možná znělo dobře na papíře, ale v reálném světě neobstálo. A co uživatelé zkrátka odmítli – bez ohledu na to, kolik marketingových sloganů za tím stálo.

Technologie totiž není jen o prvenstvích nebo maximálním výkonu. Jde především o to, jak dobře zařízení zapadne do každodenního života. Zda funguje spolehlivě, intuitivně a tak, aby zbytečně nekomplikovalo běžné úkoly. A právě v tom tyto neúspěšné modely selhaly – čímž zároveň nastavily zrcadlo celému odvětví.

Ve výsledku tak tyto mobilní propadáky nejsou jen výčtem omylů, ale i důležitou lekcí. Pro vývojáře, značky i uživatele. Připomínají, že technologický úspěch se neměří jen v číslech nebo funkcích, ale především v tom, jak dobře zařízení slouží těm, kdo ho drží v ruce.