Poprvé v dějinách: Ukrajinský námořní dron sestřelil nadzvukový letoun Su-30SM

2. května 2025 sestřelil ukrajinský námořní dron Magura V7 ruský nadzvukový letoun Su-30SM. Podle článku CNN z 4. května se jednalo o vůbec první případ, kdy byl takto výkonný stíhací letoun zničen plavidlem bez posádky. Následky? Nejen materiální škody, ale hlavně debata. O tom, zda klasické stíhačky vůbec ještě dávají smysl.

Su-30SM rozhodně není žádný zastaralý veterán. Jde o výkonný víceúčelový stroj čtvrté generace, odvozený od legendárního Su-27, ale s širší škálou schopností – umí operovat jak proti vzdušným, tak i pozemním cílům. Vyniká manévrovatelností, má pokročilý radar Bars-R a nese zbraně, které dokáží ničit cíle mimo přímý dohled.

A není levný. Cena jednoho stroje se odhaduje na miliardu korun. Letouny Su-30 zakoupily Indie, Alžírsko, Venezuela nebo Čína – a i Rusko jich provozuje přes sto. Sestřel proto nebyl jen ztrátou hardwaru. Byla to rána i pro prestiž. Server 19FortyFive v článku z 6. května upozornil, že útok proběhl za použití upravené americké rakety AIM-9 Sidewinder, kterou Magura V7 nesla.

Co je Magura?

Na první pohled nenápadný člun. Magura V7 je námořní bezosádkový dron dlouhý jen 5,5 metru, dosahuje rychlosti přes 70 km/h a má dolet kolem 800 kilometrů. Vyvinutý na základě bojově osvědčené verze Magura V5, slouží k útokům na vzdušné cíle – a to pomocí rakety R-73, kterou běžně nosí i ruské stíhače.

V tom je jistý paradox. Ruská střela použita proti ruskému letounu. Magura ale nemá vlastní radar. Je tedy prakticky slepá. Podle magazínu The War Zone, který o události psal 3. května, musel být cíl identifikován externě – pravděpodobně pozemním radarovým systémem s dlouhým dosahem.

Byl to zázrak?

Spíš výsledek chytré taktiky. Ukrajinci podle všeho využili rutinních tras, po kterých ruské Su-30 pravidelně hlídkují. Stejnou chybu dělali v roce 1999 Američané, když jejich neviditelný letoun F-117 sestřelila srbská PVO díky přesnému načasování a sledování vzorců letu.

Podle Kyiv Independent, který zveřejnil článek 4. května, mohly být sestřeleny dokonce dva ruské stroje. To by znamenalo nejen promyšlenou operaci, ale i schopnost koordinace více dronů, podpůrných systémů a lidské obsluhy. Jestli je to pravda? Není zatím potvrzeno. Ale jen ta možnost je varující.

Nahradí drony stíhačky?

Ne. Zatím ne. Magura V7 je sice levnější, nenápadnější a účinnější v dobře připraveném scénáři, ale bez podpůrných systémů sama o sobě mnoho nezmůže. Nemá radar, nemá výhled, nemá rozhodovací schopnost. Su-30 naproti tomu funguje jako plnohodnotná bojová platforma – s kompletními senzory, elektronikou i schopností reagovat v reálném čase.

Přesto má sestřel u Novorossijsku hlubší význam. Ukazuje, že tradiční dominance drahých strojů už není samozřejmostí. A že i relativně jednoduchý prostředek může v pravý čas změnit situaci.

Spolupráce, ne nahrazení

Budoucnost je jinde. V kooperaci. Drony a stíhače nebudou soupeřit, ale doplňovat se. Letouny jako velitelské stanice, drony jako levná zbraň prodloužené ruky. To je model, který dává smysl. A který se již zřejmě začal testovat v ostrém boji.

Novorossijsk tak nebyl jen dějištěm unikátního zásahu. Byl to i signál. O změně přemýšlení. O budoucnosti, která už klepe na dveře. A o tom, že každý nový konflikt přináší otázky, na které odpovídají nejen velké státy, ale i nenápadné čluny bez posádky.