Ničíte si baterii? Nejčastější hříchy při používání lithium-iontových baterií

Lithium-iontové baterie máme v kapsách, na stole i v garážích. Pohánějí naše telefony, notebooky, sluchátka a stále častěji i auta. Od chvíle, kdy je Sony začala vyrábět ve velkém, uplynulo už přes třicet let – a pořád jsou to ty nejlepší baterie, které máme. Jenže i ony mají svá pravidla. A pokud je porušíme, odvděčí se nám kratší výdrží, horším výkonem a v krajním případě i nebezpečím požáru.

První a asi nejčastější chyba? Nabíjet až do 100 % a nechat vybít na nulu. Zní to logicky – proč nevyužít celou kapacitu? Ale chemie uvnitř článků má jiný názor. Plné napětí i úplné vybití ji ničí. Lepší je držet se mezi 20 a 80 %. Některé telefony už umí nabíjení na 80 % automaticky zastavit, takže to ani nemusíte hlídat. Ano, znamená to častější připojení k nabíječce, ale baterie vám to vrátí delší životností.

Vysoká teplota – nepřítel číslo jedna

Pak je tu teplo – tichý zabiják baterií. Jakmile se dostanou nad zhruba 85 °C, začíná jim kapacita nenávratně mizet. Vysoká teplota zrychluje chemické reakce uvnitř článků a doslova rozežírá jejich strukturu.

A to se neděje jen někde v extrémních podmínkách. Stačí telefon položený na palubní desce auta v letním vedru, notebook na peřině, který nemá jak „dýchat“, nebo hraní náročné hry při nabíjení. U přenosné elektroniky je navíc baterie často hned vedle procesoru nebo grafického čipu, takže se ohřívá i tehdy, když jen zařízení tvrdě pracuje.

Problém je, že teplo neškodí jen kapacitě. Může narušit izolační vrstvy uvnitř a zvýšit riziko zkratu – a odtud je to jen krůček k požáru. Proto má smysl být opatrný: nabíjejte v dobře větraném prostoru, vyhněte se přímému slunci a nepokládejte zařízení na měkké povrchy, které blokují proudění vzduchu. I pár stupňů navíc může rozhodnout o tom, jestli vám baterie vydrží roky, nebo odejde po jedné sezóně.

Nízké teploty a jejich vliv na baterie

Chlad zpomaluje chemii uvnitř článků. Snižuje napětí a zrychluje vybíjení. Proto se telefon v zimě vybije mnohem rychleji než v létě, i když jej používáte stejně. V mrazu navíc hrozí trvalé poškození – články se mohou roztáhnout, popraskat a ztratit kapacitu.

Pomoc je jednoduchá. Udržujte baterii v teple. Noste zařízení u těla, neodkládejte je do zaparkovaného auta a v chladném počasí klidně využijte i teplo vznikající při nabíjení. Pokud se chystáte do extrému, vybírejte jen techniku stavěnou na mráz. Jinak riskujete rychlé opotřebení baterie nebo úplné selhání.

Ignorování nafouklé baterie

Nafouknutí je jeden z nejzávažnějších signálů, že baterie představuje riziko požáru. V telefonu či notebooku vypadá téměř jako polštář a při rozpínání může tlačit na okolní součástky.

Zařízení s takovou baterií nepoužívejte a rozhodně jej nenabíjejte. Ideální je, aby baterii co nejdříve vyjmul odborník. Nenechávejte ji uvnitř budovy a držte ji dál od ostatních osob. Odborníci doporučují baterii vyfotit, zařízení vypnout, uložit do nehořlavé nádoby a odnést k bezpečnému odstranění.

Pokud se rozhodnete pro svépomoc, nejprve baterii zcela vybijte. Poté si nasaďte ochranné brýle, rukavice a respirátor a pracujte venku. Manipulujte s ní nástrojem, ne prsty – třeba kleštěmi. Bezpečné je umístit zařízení do kovového kbelíku s pískem, aby v případě vznícení neohrozilo okolí.

Řiďte se návodem pro výměnu baterie, ať už oficiálním, nebo ověřeným z videonávodu. U smartphonů je často nutné použít izopropylalkohol k rozpuštění lepidla pod baterií. Po vyjmutí ji odvezte na sběrné místo elektroodpadu v nehořlavé nádobě. Nikdy ji neposílejte poštou ani nevyhazujte do běžného odpadu.

Nafouklou baterii nikdy nepropichujte

Pokud si z celého tématu odnesete jen jednu věc, pak tuto: lithium-iontovou baterii nikdy nepropichujte ostrým předmětem. Porušení jejího tenkého ochranného obalu naruší křehkou rovnováhu chemických komponent uvnitř. Výsledkem je zkrat, který může vést k prudkému, často výbušnému požáru.

Ne vždy se propíchnutá baterie okamžitě vznítí. Malý článek s nízkým nabitím, zasažený spíše plastem než kovem, může jen zakouřit a vypustit pár jisker. Ovšem větší baterie, zvlášť plně nabitá? To je malá apokalypsa. Proto je při jakékoli manipulaci s bateriemi nutná maximální opatrnost a dodržování bezpečných postupů.

Když přijde čas na recyklaci

Likvidace baterií je kapitola sama pro sebe. Vyhodit je do koše? To je vyloženě špatný nápad. Nejen že riskujete požár při převozu na skládku, ale z poškozených článků můžou unikat toxické látky, které znečistí půdu a vodu. A to nechcete. Tyto látky dokážou kontaminovat spodní vodu, zničit ekosystémy a uškodit lidem i zvířatům.

Přitom řešení je snadné – prostě baterii odneste na sběrné místo. Může to být prodejna elektroniky, hobby market nebo obecní sběrný dvůr. Tam ji bezpečně zpracují a většinu materiálu znovu použijí. Až 95 % surovin, včetně drahých kovů jako kobalt, nikl nebo lithium, se dá recyklovat. Tím se šetří příroda, omezí těžba a sníží množství nebezpečného odpadu. A vy budete mít dobrý pocit, že jste udělali správnou věc.

Jak se vyhnout fatálním chybám

Dobrá zpráva? Nabíjení přes noc už není problém, jak bývalo. Moderní telefony umí nabíjení zpomalit a dokončit až těsně před tím, než vstanete. Mýtus, že tím baterii ničíte, už můžete pustit z hlavy.

Naopak nebezpečné je nechat baterii dlouho úplně vybitou – může se stát, že pak už nenaběhne. Občas pomůže pomalé nabíjení starou nabíječkou, ale nafouklá baterie je vždy důvod k okamžitému vyřazení. A propichování? To je doslova recept na malou explozi – rozhodně nedoporučujeme.

Pokud zařízení nebudete delší dobu používat, nechte baterii nabitou asi na polovinu a jednou za čas ji dobijte. A nezapomínejte – někdy stačí vyměnit baterii a váš telefon nebo notebook zase běží jako nový. Pár jednoduchých návyků může baterii přidat měsíce, možná roky života. A vám ušetřit peníze i starosti.