A7V z Německa: Nejvzácnější tank celé první světové války

Když se řekne „první světová válka“ a „tanky“, většině lidí naskočí Britové. Možná Francouzi. Ale Němci? Ti v tomto závodu zaostali. A přitom když se konečně rozhoupali, představili pořádný kus železa – A7V Sturmpanzerwagen. Jenže problém byl v tom, že přišli pozdě. Moc pozdě.

Ale pojďme hezky popořádku. Psal se rok 1916. Britové posílají do boje první tanky. Nejsou to žádné zázraky – poruchové, pomalé, často se zastavily ještě před bojištěm. Němečtí generálové si tehdy řekli: „Na toto nebudeme plýtvat prostředky.“ A tak neplýtvali.

Zatímco Británie a Francie vylepšovaly, přidávaly na počtech a posouvaly technologii dál, Německo jen pozorovalo. A zatímco Spojenci do roku 1918 nasadili tisíce tanků, Němci? Ti se rozhodli vyrobit dvacet kusů. Ano, opravdu jen dvacet.

Pomalý kolos v závodě s časem

Když Německo konečně dalo tankům zelenou, psal se březen 1918. Válka už byla ve své poslední fázi. A právě tehdy se na scéně objevil A7V. Na první pohled monstrum. Třicet tun železa, skoro devět metrů na délku, dvě silná srdce – tedy dva motory od Mercedesu, každý o výkonu 100 koní.

Rychlost? Na svou váhu překvapivě slušná – kolem 13 km/h. Posádka? Až 18 lidí. V podstatě malý mobilní bunkr. Hlavní zbraň? 57mm kanón, původně belgický, který Němci ukořistili. A k tomu šest kulometů MG 08, které dokázaly krýt všechny směry. Vypadá to jako slušný tank, že? Jenže…

Proti přesile nezmůžete nic

Spojenci měli dohromady skoro 6 000 tanků. Německo jich mělo dvacet. Poměr? Jedna ku dvěma stům osmdesáti. To je jako jít s prakem na kulomet.

A7V sice v některých případech vyrazil spojeneckým vojákům dech – doslova i obrazně –, ale jeho nasazení bylo spíš symbolické. Některé kusy se dostaly do boje, vyvolaly zmatek, párkrát dokázaly prolomit zákopy. Ale celkový dopad? Minimální.

Navíc – byly těžké, neobratné a kvůli slabé konstrukční kvalitě často selhávaly v terénu. Nestačily překonávat překážky. Ani malá zeď nebyla problémem pro obranu, ale nepřekonatelnou překážkou pro A7V.

Z celé dvacítky přežil jeden jediný kus. Tank s přezdívkou Mephisto. Do rukou se dostal australským jednotkám a po válce ho převezli do Queenslandu. Dnes ho najdete v muzeu v Brisbane. A pokud vás zajímá historie, je to kousek, který stojí za to vidět. Nejen kvůli technice. Ale hlavně kvůli příběhu, který za ním stojí.

Technologie nestačí, když chybí timing

Tento tank je dokonalým příkladem toho, co se stane, když skvělý nápad přijde pozdě. Němci tehdy měli možnost být u zrodu nové éry válčení. Ale místo toho váhali. Když pak A7V konečně vyjeli na bojiště, svět už šel jiným směrem. A oni už ho nedohnali.

Přitom technicky na tom ten stroj nebyl vůbec špatně. Ba naopak – byl silný, dobře vyzbrojený, rychlejší než mnozí konkurenti. Ale chyběl mu jeden zásadní parametr: čas.

Dnes se o něm mluví jako o nejvzácnějším tanku první světové války. A právem. Nejen kvůli tomu, že jich vzniklo jen dvacet. Ale hlavně proto, že ukazuje, jak důležité je v historii být ve správný čas na správném místě. I když máte skvělou technologii, bez načasování zůstane jen jako zajímavost v muzeu.