B-1B dostává nové pylony. Americký bombardér zvládne nést i hypersonické zbraně

Dlouhá křídla, rychlost přes 1 300 km/h a nosnost, kterou mu může závidět kdejaký nákladní letoun. B-1B Lancer má pořád co nabídnout. A teď dostane ještě víc prostoru ukázat, co v něm dříme. Americké letectvo totiž oznámilo, že po letech příprav konečně nasadí nové externí pylony. Tyto závěsníky mu umožní nést větší, těžší a hlavně modernější zbraně – včetně hypersonických střel. Proč je to tak důležité?

Pylony, o kterých je řeč, nejsou úplně nové. B-1B jimi disponoval už od svého vzniku – měly původně sloužit pro jaderné střely s plochou dráhou letu. Jenže po konci studené války přišlo odzbrojení a závěsníky šly k ledu. Doslova. Až teď se znovu vrací do hry. V nové roli. Letectvo chce investovat přes 50 milionů dolarů do jejich modernizace a začít s nimi naplno počítat ve výzbroji.

Díky nim dokáže Lancer nést další várku těžkých zbraní mimo trup. A to je velká věc. Oproti současné výbavě by mohl zvýšit svůj „palebný objem“ až o 50 %. V překladu? Víc zbraní na méně letů. Efektivita, která v případném konfliktu může rozhodovat.

Hypersonická budoucnost? Už se testuje

Nové pylony vznikají pod hlavičkou technologie LAM, tedy Load Adaptable Modular. Jde o flexibilní řešení od Boeingu, které zvládne nést různě těžké a tvarově odlišné střely. Testy už ukázaly, že Lancer díky LAM unese i 5 000librové zbraně – a konstrukce má strop až na 7 500 liber. A to už je váhová liga, kde hrají nejpokročilejší hypersonické střely.

Například AGM-183A ARRW, která zažila nejistý osud – jednou se rušila, podruhé znovu objevila v rozpočtových plánech. A právě pro tyto případy je B-1B ideální platforma. Stejně tak pro střelu HACM (Hypersonic Attack Cruise Missile), která má být ještě dálkovější a použitelnější v různých podmínkách.

Nejde jen o hi-tech střely

B-1B ale nebude nosičem jen těch nejdražších a nejmodernějších kousků. Letectvo počítá i s variantami, které se dají vyrábět rychleji a levněji – a stále umí hodně. Třeba střely JASSM nebo jejich námořní klon LRASM. Letoun jich v současné konfiguraci unese až 24 uvnitř. A když přidáme šest nových pylonů – to je dalších 12 střel navíc. Zní to jako drobnost? Kdepak. V bojových misích na dálku to může znamenat až o 50 % víc šancí zasáhnout cíle během jediné mise.

Navíc je na obzoru i verze střely LRASM-C3, která má dosah až 600 mil. To by znamenalo, že B-1B se dostane na dostřel klíčových cílů, aniž by se musel přiblížit k nepřátelské obraně. A to je v kontextu Tichomoří zásadní.

Lancer se vrací do první linie

Z letounu, o kterém se mluvilo jako o „dočasném řešení“ než přijde B-21 Raider, se najednou stává základní kámen amerického strategického letectva pro nadcházející roky. Až přijde Raider, bude to nová éra. Ale než se tak stane, Lancer dostane nový kabát. Nové spojení, nové obranné systémy a hlavně nové zbraně.

A nejen to – v plánu jsou i satelitní komunikační systémy a modernizace obranných protiopatření, jako jsou vlečné návnady proti raketám. Vše s cílem udržet Lancer ve hře, dokud nepřiletí jeho nástupce.

Tichomoří jako hlavní dějiště

Celý tento posun má jediné jméno: Indo-Pacifik. Tady by B-1B mohl sehrát klíčovou roli. Letoun s novými pylony, větší nosností a mimořádným doletem má potenciál útočit na nepřátelské námořní svazy i cíle hluboko ve vnitrozemí – a to vše bez nutnosti vstupu do nebezpečné zóny protivzdušné obrany.

Americké letectvo ví, co přijde. Budoucí konflikty budou jiné – vzdálenější, dynamičtější, technologicky náročnější. Bude třeba stroj, který unese víc, doletí dál a přežije déle než ostatní. A právě v tom B-1B, vybavený novou generací výzbroje, stále exceluje. Není nejmladší. Ale je přizpůsobivý. A dokud nepřijde nový Raider, bude to právě on, kdo ponese tíhu odpovědnosti – možná víc, než kdy dřív.