Eurofighter Typhoon: Supersonický strážce evropského nebe opět na vzestupu

Dvě turbíny, Mach 2 a přes 9 tun výzbroje. To není sci-fi. To je Eurofighter Typhoon – jeden z nejvyspělejších stíhacích letounů současnosti.

Tento letoun v sobě spojuje rychlost, obratnost a univerzálnost, jakou byste čekali spíš od celé flotily než jednoho stroje. A víte co? Evropa s ním má velké plány. Výroba se má brzy rozjet naplno. A to z dobrého důvodu.

Jak se pozná pořádný stíhač?

Na první pohled ho poznáte – klínovitá silueta, typická delta křídla a dopředu posunutá křidélka (říká se jim kachní). Není to jen na parádu. Tenhle tvar zajišťuje, že se letoun otočí skoro na místě, a to i při vysokých rychlostech.

A rychlost? Eurofighter umí Mach 2. To je přes 2400 km/h. A co je lepší – umí letět nadzvukově i bez přídavného spalování. Takzvaný „supercruise“ dává pilotovi obrovskou výhodu – rychlost a přitom nižší spotřebu i menší tepelný podpis. V překladu: hůř ho zachytí radary i infračervené senzory.

Kabina jako ze sci-fi filmu

Pilot tu není jen pasažér, ale plnohodnotný operátor moderních technologií. Letoun má digitální kokpit s multifunkčními displeji, ale to hlavní je helmový systém HMSS. Pilotovi ukazuje data přímo do hledí – takže není třeba koukat dolů, ztrácet čas nebo přehmatávat.

Letadlo se ovládá digitálně, pomocí systému fly-by-wire. Takže místo mechanických táhel tu vše řídí počítače. A co když se dostane do problémů? Aktivuje se obranný systém DASS, který dokáže rušit radary, varovat před hrozbami a dokonce automaticky spustit protiopatření.

A co všechno unese?

Tady se Eurofighter skutečně předvádí. Třináct závěsných bodů, přes 9 tun zbraní. Raketová i bombová výzbroj pro každou misi. Pro vzdušné souboje má střely jako Meteor nebo AMRAAM. Pro blízký boj třeba IRIS-T nebo Sidewinder.

Chce to likvidovat tanky? Žádný problém – Brimstone. Chce to přesně zasáhnout budovu? Paveway nebo JDAM. A když je cíl opravdu daleko? Pak nastupují střely TAURUS nebo Storm Shadow. Jinými slovy – jeden stroj, desítky scénářů.

Proč zrovna teď?

Podle šéfa Eurofighteru Jorge Tamarita Degenhardta je na stole plán zvýšit výrobu z 14 na 20 kusů ročně. A to není konec – cílově až 30. Důvod? Poptávka. Zájem projevila Saudská Arábie, Turecko, Polsko i další.

Evropa také nezůstává pozadu. Německo chce dalších 20 kusů – i když zatím bez nejnovějšího LTE upgradu. Ale i ten je na cestě. Tenhle balíček má vylepšit spojení s drony, modernizovat avioniku a posílit elektronický boj.

Aby toho nebylo málo – celková flotila Eurofighterů se brzy dostane přes hranici jednoho milionu hodin ve vzduchu. To už je pořádná porce zkušeností.

Dává to smysl?

Ve světě, kde rychlost, informace a univerzálnost rozhodují bitvy, je Eurofighter Typhoon přesně ten typ letounu, kterému se nikdo nechce postavit.

Je to nejen technický zázrak, ale i symbol toho, co dokáže evropská spolupráce. Rychlý, chytrý a smrtelně přesný. Pokud tohle není ideál moderního stíhače, pak už asi nic.