.

Laser jako zbraň: Čínské lodě testují hranice uprostřed vojenské mise

Líbí se vám toto téma?
Kliknutím na Líbí se podpoříte tvorbu podobného obsahu. Děkujeme!

Lasery. Technologie, která ještě donedávna patřila spíš do světa sci-fi než do výzbroje moderních armád. Dnes už ale nejsou jen experimentálním doplňkem – stávají se aktivní součástí výzbroje na souši i na moři.

Zatímco některé jsou určené k oslepování senzorů, jiné už dokážou ničit letouny nebo drony. A právě o jednom takovém systému se mluví v souvislosti s nedávným incidentem nad Rudým mořem. Co se vlastně stalo, co to znamená – a kam až může tahle technologie zajít? Pojďme si to rozebrat.

Představte si to – německý průzkumný letoun letí na běžnou misi nad Rudým mořem, když se náhle z čínské fregaty vynoří laser a oslní jeho palubní senzory. Nejde o scifi scénu ani o neškodný záblesk. Je to incident, který vyvolal diplomatickou odezvu a vyvolává otázku: čeho tím chtěla Čína docílit?

Podle informací, které přinesl Der Spiegel, šlo o upravený Beechcraft King Air 350. Letoun operoval v rámci evropské mise Aspides – té, která má chránit mezinárodní lodní dopravu před útoky jemenských Hútiů. Když se německý stroj přiblížil k čínské válečné lodi, došlo ke krátkému, ale nepřehlédnutelnému incidentu. Laserový paprsek přerušil misi a donutil letoun vrátit se do Džibuti. Žádné hlášení, žádné varování. Jen světlo.

Lasery jako nástroj moci

Ministerstvo zahraničí v Berlíně reagovalo rychle. Čínský velvyslanec byl předvolán, projev nespokojenosti byl jasný: „ohrožení personálu a narušení operace je nepřijatelné.“ Jasné slovo, ale co stojí za tímto „světelným výstřelem“?

Čína je v oblasti Rudého moře čím dál aktivnější. Od roku 2017 má vlastní vojenskou základnu v Džibuti, což je samo o sobě poměrně silné geopolitické gesto. A i když tvrdí, že její přítomnost je mírová, reálné události vypovídají o něčem jiném. Už v roce 2018 Spojené státy obvinily čínské vojáky z použití laserů proti svým pilotům. V roce 2022 hlásila podobný případ Austrálie. Vždy šlo o oslnění posádek letadel – vždy bez komunikace, bez vysvětlení.

Světlo, které může zranit

Laserové zbraně už dnes nejsou jen experimentem. Američané i Číňané investují do jejich vývoje miliardy. Na jedné straně stojí jednoduché ruční lasery určené k oslepování senzorů, na druhé pak sofistikované systémy schopné ničit drony či dokonce rakety. A právě tyto technologie se teď objevují i na čínských lodích typu 071. Otázka je jednoduchá: kde je hranice mezi obranou a provokací?

Německý letoun mohl být zasažen „jen“ kvůli narušení perimetru, nebo šlo o test západní reakce. Ať už to bylo jakkoli, jedna věc je jistá – Německo nehodlá zůstat potichu. Předvolání velvyslance je zcela jasný signál, že Evropa nebude tolerovat bezdůvodné narušování svých vojenských aktivit.

Čína ukazuje sílu i v evropském okolí

Je třeba si ale všímat širšího kontextu. Čína si s Hútii údajně dohodla „mírový průjezd“, zatímco evropské a americké jednotky čelí útokům. Vlna čínského vlivu není omezena jen na Rudé moře. Peking si buduje pozice i v Baltském moři nebo v Arktidě. A s každým dalším incidentem se stává jasnější, že nejde jen o jednotlivé epizody.

Je tento případ nešťastnou náhodou, nebo promyšlenou demonstrací síly? To zatím nevíme. Ale pokud měl laser za úkol varovat – rozhodně zaujal pozornost. A Evropa teď bude sledovat, jestli světlo z Východu osvětlí cestu k dialogu, nebo k dalšímu napětí.

Zdroje:

  • Čínský laserový útok na evropské letadlo pobouřil Berlín
    Bild, 8. července 2025
  • Německé letadlo prý zasáhl čínský laser nad Rudým mořem
    Der Spiegel, 8. července 2025
  • Incident s laserem v Rudém moři zapadá do nebezpečného vzorce chování
    The War Zone, 8. července 2025
  • Zeměpisné pozadí oblasti Adenského zálivu
    Encyclopedia Britannica, 13. června 2025
  • Čínská námořní základna v Džibuti připravena podporovat letadlové lodě
    USNI News, 20. dubna 2021
  • Čínský torpédoborec mířil laserem na americký hlídkový letoun
    The Diplomat, 29. února 2020
  • Dva američtí letci zraněni čínskými lasery v Džibuti
    Defense News, 3. května 2018
Líbil se vám článek?
Kliknutím na Líbí se podpoříte tvorbu podobného obsahu. Děkujeme!

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *