Monstrum ze šrotu: Ruský „obrněný mamut“ je noční můrou ukrajinských operátorů

Z dálky připomíná spíš výjev z apokalyptického filmu než něco, co by mělo jezdit po bojišti. Těžkopádný kolos obalený železným šrotem, navrch tmavá textilie, která mu dodává „chlupatý“ vzhled. Ukrajinci mu začali přezdívat „pancéřovaný mamut“. A zničit ho prý nebylo vůbec snadné – podle jejich slov bylo potřeba až šedesát FPV dronů.

A přesto se tahle ocelová bestie jen tak nevzdala. Videozáznamy sice tolik zásahů přímo nezachycují, ale samotný fakt, že museli Ukrajinci nasadit takové množství, ukazuje na jedno – Rusové se učí přizpůsobovat. A dělají to po svém. Improvizovaně, ale účinně.

Jak funguje „tank ze šrotu“?

Drony s malými náložemi jsou pro Ukrajinu levnou a rychlou zbraní. Jenže mají svá omezení – musí trefit slabé místo. Věž, motor, místo, kde sedí posádka. A co když tam nic takového není vidět?

Ruský „mamut“ je obložený šrotem, který je připevněný na konstrukci kousek od samotného pancíře. A to je klíčové. Pokud do něj dron narazí a exploduje dřív, než dosáhne skutečného pancíře, nedojde k větším škodám. Je to starý trik s „odstupovým pancéřováním“, jen zpracovaný v té nejhrubší možné podobě.

Navíc Rusové sáhli po starých tancích, které už měly sloužit maximálně v muzeích – jako T-54, T-55 nebo T-62. Opravit, navařit na ně šrot, přehodit přes ně plachtu… a hurá na frontu. Výsledkem je vozidlo, které se sice sotva vleče, ale něco vydrží.

„Mamut“ je pomalý, ale levný

Tahle vozidla nejsou krásná. Nejsou ani rychlá. Ale zato plní účel. Jsou levná, improvizovaná a v kontextu opotřebovací války na Ukrajině představují pragmatické řešení. Nahrazují bojová vozidla pěchoty, kterých je nedostatek. Nejsou určena k průlomům, spíš k obraně, k přežití v záplavě ukrajinských dronů.

A právě na ty drony narážíme znovu. FPV stroje jsou šikovné, ale zdaleka ne neporazitelné. Každý nesoucí malou hlavici, která musí zasáhnout přesně. Jenže zasáhnout přesně něco, co vypadá jako kovová stodola zabalená do černé látky, není snadné.

Výsledek? Údajně až šedesát dronů na jeden cíl. A i to prý nebylo stoprocentní. Zní to šíleně, ale ukazuje to reálný problém: množství nestačí, pokud protivník adaptuje techniku.

Ukrajina sází na chytré zbraně i množství

Ukrajinci samozřejmě nespí. Vedle FPV dronů modernizují i starší leteckou techniku. Jak informoval portál Defence Express, jejich letouny Su-25 už nyní používají francouzské naváděné bomby AASM Hammer. Ty se připevňují na klasické bomby, přidají navádění, raketový pohon a umožní útoky na větší vzdálenost s vysokou přesností.

To je přesně ten kontrast – drony jsou levné, ale rizikové. Bomby jako Hammer jsou dražší, ale vysoce účinné. Ukrajina se tedy snaží kombinovat obě strategie. Jedna střílí rychle a často, druhá přesně a s větším účinkem.

A ta „chlupatá“ kamufláž?

Tady už začíná jít o optiku. Doslova. Ruské tanky se někdy halí do tmavé látky, která má vypadat jako srst – možná pro matení vizuálních nebo termálních senzorů. Jenže realita je jinde. Tmavá látka se na slunci zahřívá, čímž se tank stává na termokamerách ještě viditelnější. A v přírodním prostředí působí spíš rušivě.

Přesto má tahle taktika svůj účel – zmást, oddálit zničení, vystrašit. I vizuální dominance má na bojišti své místo.

Improvizace versus technologie

Příběh „pancéřovaného mamuta“ krásně ilustruje střet dvou přístupů. Na jedné straně ruská improvizace ze šrotu a textilií. Na druhé straně ukrajinská adaptace dronů a přesné západní technologie. Ani jedna cesta není jednoduchá, ale každá má své výsledky.

Ať už tedy tank vypadá jako mamut, nebo jako krabice s anténou, důležité je jediné – přežít útok a splnit úkol. A když kvůli tomu padne šedesát dronů, je to pořád levnější, než přijít o celé město.