Nokia mohla být dnes tím, čím je Apple. Příběh pádu technologického obra

Pamatujete si, jaký byl váš první mobil? Je dost možné, že to byla Nokia. A víte co? Není divu. V roce 2000 to byla značka, která vládla trhu. Každou sekundu se prodalo sedm jejích telefonů.

Nokia měla 70 % trhu, byla větší než Apple, Samsung se teprve rozjížděl a o nějakém Androidu ještě skoro nikdo neslyšel. Jenže o pár let později – ticho. Z impéria zbyla jen značka, kterou si možná vybavíte z dětství. Co se stalo? Jak se může tak silná firma během pár let zhroutit?

První chyba? Budoucnost zamčená v šuplíku

Zajímavé je, že Nokia měla budoucnost doslova ve své kapse. V roce 2004 vyvinula prototyp telefonu s dotykovou obrazovkou. Velký displej, žádná tlačítka, moderní design – prostě něco, co vypadalo jako iPhone. A ten přitom přišel až o tři roky později. Tak proč se Nokia svého nápadu vzdala?

Báli se. Opravdu. Měli strach, že by takovým telefonem zabili své nejvýdělečnější modely – klasiky s klávesnicí. A tak ten prototyp zamkli do šuplíku. Doslova. Neuvěřitelné, že?

Symbian: operační systém, který zaspal dobu

A mezitím se děly velké věci. Apple piloval iOS, Google koupil Android. A Nokia? Ta dál sázela na Symbian. Operační systém, který byl zastaralý už v době svého „vrcholu“. Vývojáři ho neměli rádi, zákazníci se v něm ztráceli a aplikací bylo jako šafránu.

Dotykové obrazovky měly pomalé reakce, Wi-Fi chyběla nebo nefungovala. Jeden z programátorů tehdy řekl, že „vyvíjet pro Symbian je jako operovat mozek motorovou pilou“. Zní to drsně? Protože to tak opravdu bylo. Jenže problém nebyl jen v technologii.

Uvnitř firmy to taky neklapalo. Atmosféra? Napjatá. Manažeři se báli ozvat. Všechno se soustředilo na udržení stávajícího pořádku. Inovace? Spíš hrozba než příležitost. A jak to dopadlo? Nokia přestala reagovat na změny. V době, kdy trh mířil k aplikacím, dotykovým obrazovkám a propojeným službám, Nokia pořád řešila fyzická tlačítka.

Ztracená sázka na Microsoft a poslední kapitola

A pak to přišlo. 9. ledna 2007 vystoupil Steve Jobs na pódium a řekl: „Dnes měníme svět telefonů.“ iPhone všechno obrátil naruby. Lidé chtěli jednoduchost, plynulé ovládání, aplikace. Nokia jen přihlížela.

V zoufalé snaze dohnat ztrátu spojila síly s Microsoftem. Vsadili na Windows Phone. Mělo to fungovat. Ale v roce 2011 už bylo pozdě. Vývojáři o platformu neměli zájem. App Store a Google Play naprosto dominovaly. A Nokia? Opět přišla pozdě.

V roce 2013 se definitivně vzdala. Prodala mobilní divizi Microsoftu za 7,2 miliardy dolarů. Přitom o pár let dřív měla hodnotu přes 150 miliard. To už je pád, co říkáte?

A proč je ten příběh důležitý i dnes? Protože Nokia nebyla hloupá. Měla špičkový tým, skvělé technologie, dokonce i předstih. Ale co jí chybělo, byla odvaha. Strach z neúspěchu byl větší než chuť zkoušet nové věci. A to je přesně ten důvod, proč zmizela ze scény.

Takže co si z toho můžeme vzít?

• Inovace nečeká. Kdo se nehýbe, ten zůstane pozadu.
• Firemní kultura je zásadní. Když se lidé bojí mluvit, firma se nemůže vyvíjet.
• A velikost? Ta není zárukou ničeho. Apple byl malý, ale rychlý. Google byl nový, ale odvážný. Nokia byla obrovská – a paralyzovaná.

Pád Nokie je lekcí. Ne o smůle, ale o neochotě riskovat. O tom, že i ti největší mohou padnout – pokud přestanou poslouchat svět kolem sebe.