Design mobilních telefonů se v průběhu let postupně vyvíjel. Požadavky nás uživatelů se měnily, a pokud chtěl výrobce držet krok, musel klást nemalý důraz i na vzhled telefonu. Díky tomu se designéři stali nepostradatelnými osobami při samotném vývoji zařízení. Tento článek bude čistě mým osobním pohledem na design. Ne každý se s ním ztotožní, ale přesto se budu snažit být objektivní.
Když 9. ledna 2007 spatřil světlo světa první iPhone, přišla velká designová změna. Do té doby byl design, a tedy i celý svět mobilních technologií, pestřejší. Od tohoto data se stal vzhled mobilních zařízení střídmější, chudší a podle mého názoru tak trochu nudný.
Předtím však telefon nebyl jen zařízením pro spojení s okolním světem, ale také designovým prvkem, kterým se lidé prezentovali. Ať už šlo o výběr barvy, typ klávesnice, velikost displeje nebo jeho podsvícení. Lidé už před koupí přemýšleli, zda se k nim bude ono zařízení hodit. A tak byl výběr velice pestrý. Značky jako Siemens a Nokia měly své designové řady telefonů. Společnost LG se například spojila se známými výrobci oblečení. Sony Ericsson zase vsadil na recyklované materiály nebo experimentoval s průhledným displejem.
Každá značka, každý výrobce měl v designu svůj „podpis“. Ať už se jednalo o telefon s QWERTY klávesnicí, slider nebo véčko, velký nebo malý telefon, vždy jste si mohli při pohledu na design spojit zařízení s danou značkou. Telefony měly takříkajíc „tajné označení“, pro koho jsou určeny. Telefony s plnohodnotnou klávesnicí byly manažerskými zařízeními, telefony typu slider (vysouvací) nebo clamshell (véčka) byly oblíbenější u žen a větší a odolné telefony preferovali muži.
Ruku v ruce s designem šlo samozřejmě i ovládání telefonů. Výrobci zkoušeli kombinaci dotykového ovládání a klávesnice, ovládání „joystickem“ nebo pomocí malého dotykového panelu v klávesnici, ale každá z těchto možností měla své výhody a nevýhody. Nokia a její model 3650 nebo Siemens a jejich řada Xelibri byly také velmi specificky designované přístroje, ale pro uživatele ne až tak praktické.
Nesmíme zapomenout na již zmíněná véčka. Jejich design a především nespočet barevných kombinací byl pro ženy vždy přitažlivý. Samozřejmě se našli i muži, kteří obdivovali jejich skladnost a velikost. Kdo z nás při telefonování s véčkem občas nezrušil hovor pověstným zavřením telefonu.
Na závěr napíšu svůj osobní pohled na věc. Telefony před příchodem společnosti Apple do segmentu mobilních zařízení byly opravdu zajímavější. Samozřejmě i ty dotykové mají své kouzlo, mají více funkcí, pomáhají nám v každodenním životě a já si už život bez velkého displeje nedokážu představit. Z hlediska designu jsou však nudnější. Mnoho designových prvků už není tolik vidět a každý výrobce se drží zavedeného téměř bezrámečkového displeje.
Ale dříve to tak nebylo. Každá značka se snažila zaujmout, přijít s něčím, čím by předběhla konkurenci, a nešlo jen o samotný software, ale také o design. Proto miluji tu nostalgii starých telefonů a jejich jedinečnost. Protože každý z nich byl určený ke stejné činnosti, ale každý byl jiný!