Rusko má náskok: Hypersonická střela Orešnik děsí Evropu. Letí rychlostí 12 300 km/h

Když 21. listopadu 2024 dopadlo na Ukrajinu šest ohnivých koulí, vypadalo to jako záběry z katastrofického filmu. Jenže toto byla realita. Rusko poprvé použilo novou hypersonickou střelu – Orešnik.

Vladimir Putin tvrdí, že střela letěla rychlostí Mach 10. Ukrajinci mluví dokonce o Mach 11. V překladu? Tak rychle, že si toho radary sotva všimnou. A že protivzdušná obrana nemá šanci reagovat. A to je přesně to, co dělá z Orešniku tak výjimečnou – a zároveň děsivou – zbraň.

Raketa, která se dělí jako ořech

Orešnik (Орешник) v ruštině označuje lískový keř – tedy rostlinu, která nese lískové ořechy. A to není náhoda. Raketa se totiž po vstupu do atmosféry rozdělí – šest hlavic, a každá z nich dalších šest submunic. Vznikne tak roj, který zasáhne větší oblast. A i když byly při prvním útoku neozbrojené, jejich kinetická energie bohatě stačila k tomu, aby napáchaly škody srovnatelné s výbušninami.

Podle dostupných údajů dokáže tato mezikontinentální raketa (IRBM) dosáhnout rychlosti přes Mach 10, tedy více než 12 300 km/h (3,40 km/s). Ukrajinská armáda uvedla, že při nasazení dosáhla až Mach 11.

Právě tato rychlost spolu s vícenásobným dělením hlavic činí z Orešniku noční můru pro jakýkoli obranný systém. A přestože některé moderní protiraketové systémy – včetně amerických – jsou navrženy tak, aby zvládaly i balistické hrozby tohoto typu, přímé zachycení Orešniku zůstává mimořádně obtížné.

Odborníci říkají, že jde pravděpodobně o derivát starší střely RS-26 Rubež. Jenže tato verze má daleko větší dolet – až 5500 kilometrů. To už nejsou jen východní státy NATO. To je skoro celá Evropa. A možná i kousek Ameriky.

Ukázka síly nebo útok?

Rusko tvrdí, že šlo o odvetu za útoky západními raketami. Ale analytici mají jasno: šlo hlavně o demonstraci. „Psychologická zbraň,“ říkají. A dodávají, že funguje. Ukázat, co dokáže jedna jediná střela, je totiž silnější než deset tiskových konferencí.

A tato „ukázka“ tím rozhodně nekončí. Prezident Putin oznámil, že Orešnik už míří do sériové výroby. A že by mohl být nasazen v Bělorusku. Tedy na samotném prahu NATO.

Může Západ odpovědět?

Zatím spíš ne. Američané a jejich spojenci sice pracují na hypersonických zbraních, ale nasazení se očekává až v roce 2026. Do té doby má Rusko náskok. A ten dokáže využít nejen na frontě, ale hlavně v mezinárodní diplomacii.

Ještě donedávna se vývoj podobných střel omezoval smlouvou INF. Jenže ta padla v roce 2019. A Rusko na nic nečekalo. Západ zatím dohání.

Síla v hlavách, ne jen v kilotunách

Orešnik možná nezmění průběh války. Ale mění atmosféru. Ukazuje, co všechno je možné. A že i jedna střela může přepsat pravidla hry – ne fyzicky, ale psychologicky.

A tak se ptáme: co bude dál? Budou další testy? Dočkáme se nasazení s ostrou výzbrojí? Anebo zůstane Orešnik hlavně symbolem nové éry – éry, kdy se válčí nejen zbraněmi, ale i obrazy a dojmy? Jedno je jisté: svět si tuto raketu zapamatoval.