Retro pohled: Sony VAIO s MiniDisc mechanikou, který mohl být budoucností notebooků

Vzpomínáte si na dobu, kdy byly notebooky ještě plné zajímavých experimentů? Sony VAIO PCG-NV200 z roku 2002 je jedním z těchto kousků – a stále fascinuje svou neobvyklou modulární konstrukcí. Dokonce umožňoval přidání MiniDisc mechaniky (PCGA-MDN1), což je něco, co dnes zní téměř jako sci-fi.

MiniDisc byl ve své době revoluční – magneto-optický formát s kapacitou 60, 74 nebo 80 minut digitálního audia. A co víc, disky byly přepisovatelné! Zatímco hudební nadšenci si MiniDiscy zamilovali, jejich využití jako úložného média v počítačích zůstalo spíš výjimečné.

VAIO PCG-NV200 tak byl unikát, který přinášel MiniDisc zpět do hry. Kromě toho nabízel i další možnosti modularity, jako numerickou klávesnici nebo dokonce malý subwoofer. Sony tehdy ukázalo, že notebook může být nejen pracovní nástroj, ale také hračkou pro technologické nadšence.

Co se ukrývalo uvnitř?

O hardwaru základního modelu neexistuje příliš mnoho informací, ale víme, že notebook byl vybaven procesorem Intel Pentium 4-M, uživatelsky vyměnitelnou RAM a trackpadem se zabudovaným kolečkem pro scrollování. Navíc měl vyjímatelnou disketovou mechaniku – dalším důkazem, že tehdejší technologie ještě zdaleka nebyly jednotné.

MiniDisc jako předchůdce SSD?

Je zajímavé si uvědomit, že MiniDisc nabízel rychlé čtení a zápis v době, kdy byly SD karty nebo SSD jen hudbou budoucnosti. Sony možná tak trochu promarnilo příležitost udělat z MiniDisců standardní médium pro datové úložiště. Místo toho zůstaly spíše exkluzivitou, která se nikdy nedostala do širšího užívání.

Proč na něj vzpomínáme?

Sony VAIO PCG-NV200 je dnes připomínkou éry, kdy byly notebooky experimentální a zajímavé. Přestože modulární koncepty jako MiniDisc mechanika už ustoupily dnešním tenkým ultrabookům, zůstává PCG-NV200 symbolem odvážného přístupu k designu a funkcionalitě.

Jak by vypadal notebook s podobným přístupem dnes? Možná by zahrnoval modulární SSD, vyměnitelné GPU nebo dokonce prostor pro rozšiřující AI čipy. Co myslíte vy?

Zapojte se do diskuze a sdílejte s námi svůj názor v komentářích!

Zdroje:

2 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  1. Problemem puvodnich MD byla nizka kapacita (cca. 140 MB) a predevsim prenosova rychlost. Situace se trochu zlepsila u Hi-MD (1GB), stejne to nestacilo a navic bylo uz pozde.
    Prirovnavat MD k ssd se moc nehodi, byla to spis lepsi disketa. Uvadena kapacita v minutach byla pri pouziti ztratove komprese ATRAC, ktera byla u Hi-MD doplnena o kvalitnejsi a hlavne jiz beznou MP3.

    Modularni notebooky s moznosti vymeny gpu byly relativne bezne, ale vlastne to nikdo nepotreboval a nebylo to moc ekonomicke.

    AI akcelerator (treba Google TPU) je mozna pridat do (skoro) kazdeho notebooku a volnym m.2 slotem. Integrace AI jednotek do CPU a hlavne GPU tuto moznost nicmene zatlacila na druhou kolej …

    • Dobrý den. Děkujeme za komentář! MiniDiscy jako médium měly slušný potenciál, ale nízká kapacita a přenosová rychlost byly v jejich době už limitující. Hi-MD bohužel přišlo pozdě, když se na scéně prosazovaly modernější technologie. Škoda, mohlo to být zajímavé úložiště.